Příběh starého ořešáku od Jaroměřic

Je to asi dva roky zpátky, kdy můj otec objevil starý nepoužívaný soustruh a začal pracovat se dřevem. Vždy když jsme přijeli na návštěvu, dostali jsme například malý kalíšek, pohárek či misku.

Jak šel čas, výtvory se pořád zdokonalovaly, kvalita rostla a na podzim dokonce vytvořil zajímavé soudky nebo hmoždíř. To jsem si řekl, že mu k Vánocům seženu nějaké zajímavé dřevo, aby mohl svou vášeň ještě zdokonalovat. A tak začal příběh starého ořešáku, pro který jsem jel v prosinci do jedné malé vesničky u Jaroměřic.

Měl velkou radost, že může tvořit a rozhodl se pro sérii misek, které bez jakéhokoli návrhu vznikaly po potřebném vysoušení a úpravě dřeva.

Soustružit mokré dřevo sice lze, ale jakmile se výrobek časem vysuší, začne praskat a je nepoužitelný. Otec ale přišel na skvělý způsob, jak v krátké době dostat vodu z mokrého dřeva a tím si připravit surovinu na soustružení.

Práce na soustruhu vypadá tak, že se z kusu dřeva osekají přebytečné části a nahrubo se osoustruží.

Tvar misek pak vzniká po hodinách mravenčí práce v malé dílničce v přízemí rodinného domu.

Po obroušení a vyčištění se misky natírají potravinářským olejem a tím získávají i přirozený lesk.